Krtek, hryzec a hraboš 

Krtek, hryzec a hraboš to jsou tři obyvatelé v našem těsném sousedství, jsou opředení různými  příběhy, mnohdy až legendami o jejich životě, počtu, chytrosti a vytrvalosti. A jestliže se zkříží jejich každodenní touha po  potravě s největším škůdcem naší matičky země člověkem, je více než jisté, kdo bude mít navrch, zvláště když ani s jinou možností člověk, pán všeho tvorstva nepočítá. Hlavním argumentem pro hromadné likvidace krtků, hryzců, hrabošů a jiných člověkem zatracených živočichů je jejich nemalé množství. Málokdo si ale uvědomí, že i tyto počty do jisté míry závisí na úpravách životního prostředí právě člověkem. O osvětu se lidé většinou zajímají, až když je skoro pozdě a i preventivní opatření se provádějí až v době, kdy se krtek, hryzec a hraboš kryti pod nemalou vrstvou zeminy už  rozhodli vybudovat svoje teritorium tam, kde je klid, stálý dostatek potravy a možnost vybudování pro ně bezpečného domova a v nouzi i úkrytu. Tyto všechny a mnoho dalších ideálních podmínek vytváří jejich nepřítel člověk dobrovolně a navíc mnohdy i s velkým úsilím. V potu tváře vybuduje v okolí romanticky se vlnícího potoka golfové hřiště, kde se všemožným způsobem snaží o odlehčenou půdu s dostatkem živin pro co nejdokonalejší druhy trávníků. Potok, umělé a přírodní nádrže nebo husté křoví a les to jsou ideální úkryty pro hryzce, hraboše i krtka a kyprá půda plná živin, nebo nová výsadba skýtá pro ně dostatek potravy. Podobně jsou na tom fotbalová hřiště s pravidelně udržovaným a zavlažovaným trávníkem, mnohdy lemovaná stromy, které nenásilně oddělují pole, louku, nebo jsou už  začátkem lesa. I ve svých domovech lidé svou činností vytvářejí pro sebe kultivované prostředí často v rozporu se samotnou přírodou, prostředí plné nových keřů a stromů, pokud možno co nejvíce se odlišujících od okolí. Ve jménu ekologie zakládají komposty a mulčují trávníky a tím i bohužel vytvářejí prostředí přitažlivé pro hryzce, krtky i hraboše, oplývající hojností potravy a jejím snadným úlovkem.

Už před samotnou stavbou ať golfového, nebo otevřeného fotbalového hřiště i před stavbou domu a veškerou snahou o co nejkrásnější zahradu muselo být investorovi jasné, že škůdci tu byli dříve než on. Ani krásné a vysoké oplocení se sofistikovaným kamerovým systémem nezabrání krtkovi, hrabošům a už vůbec ne hryzcům k návratu do teritoria, ze kterého je předtím vyhnal hluk a vibrace stavebních strojů. Navíc je do těchto pečlivě udržovaných lokalit správci trávníků a údržba zahrad neodolatelným způsobem lákají. Hryzcům, hrabošům a i krtkům se zde nabízí poměrně snadně získané velké množství potravy. Všude kolem je dostatek čerstvých šťavnatých kořínků ze stromů a keřů, na krtka zde čeká místo jinde vysušené a tvrdé země vlhká a kyprá půdy plná žížal, mnohdy hromadících se v přilehlých kompostech. Likvidace spadaného listí, nebo posekané trávy se řeší jejím hromaděním v areálu, nebo těsně za plotem a extenzivní plochy hřišť a jejich okolí se téměř neudržují. Proč by se měl krtek, hryzec i hraboš dobrovolně držet jen „za plotem“ v místech pro ně méně výhodných . Jen ten, kdo se ve způsobu života krtků, hryzců a hrabošů dobře vyzná, dokáže ve vážných případech přijmout správná rozhodnutí a přiměřeným a odborným způsobem provést účinná protiopatření. To platí především o hryzcích a hraboších, neboť jsou to oni, kdo přivádějí zahradníka, ovocnáře nebo i zemědělce téměř k šílenství. Na rozdíl od nich má krtek  s nimi podobný pouze podzemní způsob života, vytváření chodeb a tím i vyhrnování vydolované zeminy na povrch. Hraboši a krtci dokonce používají i stejné chodby, a proto může dojít při jejich likvidaci ke snadné záměně.
Hubení hrabošů a hryzců je z důvodu ochrany rostlin a stromů naprosto oprávněné a mnohdy nezbytné. Ale krtek škůdcem není, je svými vydolovanými hromádkami jen určitou komplikací. Nesmí se ale jeho loveckým teritoriem stát pěstěný trávník zahrady rodinného domu, fotbalového nebo golfového hřiště. Především zde je krtek pro greenkeepery mírně řečeno nevítaným hostem a o to víc, když se jeho směrem zájmu stane v potu tváře udržovaný green už tak trpící od „méně zručných“ členů. V tomto případě není znám osvědčený způsob vypuzení krtka do míst, kde by byla jeho činnost tolerována a je bohužel nutná jeho likvidace.
Krtek není na rozdíl od našich německých a rakouských sousedů chráněným divoce žijícím živočichem a dokonce v těchto zemích nesmí být bez zvláštních povolení chytán, nebo likvidován, ale jen vyhnán. Samotného by mě zajímala tato předepsaná metoda pro vyhnání krtka ze svého teritoria. U nás je krtek obecný považován za škůdce nepřímo a  nejen pro jeho rycí aktivitu, ale především proto, že svými chodbami napomáhá hryzcům a hrabošům k osídlování dalších teritorií. Na druhou stranu i přes tuto skutečnost a přes jeho velkou početnost je potřeba si uvědomit, že krtek je obratlovec patřící do živočišného podkmenu s ústřední nervovou soustavou a kostrou složenou z páteře a lebky a spadá do třídy savců (tělo má pokryté chlupem, zuby různých tvarů a je teplokrevný). Proto jeho případná likvidace musí být v souladu s týracím zákonem č. 246/1992Sb. , a jen za situace, kdy svou činností krtek způsobuje škody. Jednou z mála tzv. humánních metod likvidace škůdce je použití oxidu uhelnatého v kombinaci s oxidem uhličitým, metoda, na které je založen právě princip stroje Mauki.

„Usmrcování musí být v souladu s požadavky zákona a nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování (především čl. 3 a Přílohy I). Použití oxidu uhelnatého (CO), případně ve směsi s dalšími plyny např. oxidem uhličitým (CO2) ve vysoké koncentraci, která vyvolá okamžitou smrt pro situace jiné než porážka, není v rozporu s požadavky Přílohy I (body č. 5, 6), nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování.“

Mauki v eshopu

Více o krtku obecném, hryzci vodním a hraboši polním

Rozlišovací znaky mezi hryzcem, hrabošem a krtkem

Hryzci, hraboši a krtci se vyskytují všude na celém světě a ve značném počtu. Pokud si ale zahradník, nebo zemědělec stěžuje na hraboše, ve většině případů se jedná o hryzce vodního. U nás se hryzci vyskytují ve dvou formách života, formě podzemní a vodní, obě formy bez rozlišení jejich vzhledu. Krtiny nejen na trávníku jsou zase dávány jasně za vinu krtkovi, ale skutečnost je mnohdy jiná. Bez pozorování skrytého způsobu života není možné jednoznačně přisoudit chodby krtkům nebo hrabošům a hromádky zeminy krtkům nebo hryzcům. Hryzec je považován za nejobávanějšího škůdce s velmi obtížnou likvidací. Napadení zahrady nebo pole hryzcem se objeví tehdy, když je půda dostatečně samovolně uhutněná a rostliny mají silné kořeny. Na rozdíl od krtků čerstvě zkultivovaná, navezená, nebo pooraná zemina není hryzcem osídlována. Pro vytváření chodeb hryzcem půda nesmí být sypká, nebo naopak tvrdá a suchá. Hryzci na rozdíl od krtků uvolněnou zeminu vzniklou při budování chodeb částečně udusají, částečně ji nahrnou do volných prostor, nebo do neobývatelných chodeb. Jen málo zeminy se jejich činností dostane na povrch (krtek veškerou zeminu , která při rozšiřování chodeb vzniká vyhrabává na povrch). Hryzci na změny v jejich chodbách reagují téměř okamžitými opravami – zahrabáváním (v místě otvoru vytvářejí hliněnou zátku). Předpoklad úspěšné likvidace je bezpečné nalezení a poznání hryzcových chodeb. Jednou z metod je detekce chodby (např. sondovací tyčí – na spodním konci kuličkovitě rozšířenou). Chodba hryzce, nebo krtka se pozná podle náhlého průniku do země v místě vniku sondy do chodby. Chodba se odkryje (rýčem, zahradní lopatkou) v délce 20 – 30 cm na 10-20 místech.
Jestliže budou chodby ráno opět zahrabány jedná se o chodbu obydlenou hryzcem. Jestliže bude ráno chodba odkrytá, jedná se o opuštěnou chodbu, nebo o chodbu obývanou krtkem obecným.

Aby nedocházelo k záměnám mezi škody způsobujícím hryzcem, hrabošem nebo méně škodným krtkem obecným, uvádíme i několik základních rozlišovacích znaků.  

	Hryzec vodní	Hraboš polní	Krtek obecný
Vzhled	Délka těla 13-17cm Délka ocasu 8-12cm Srst červenohnědá - hnědošedá	Délka těla 9-12cm Délka ocasu 4cm Srst hnědá, tmavě šedá	Délka těla 13-17cm Délka ocasu 3cm Srst šedočerná - šedohnědá
Chodby	Oválné na výšku 4-6 cm široké 6-8 cm vysoké Bez kořenů rostlin Jen několik bočních chodeb	Kulaté, průměr 3-4cm Časté nadzemní stezky Rozvětvené s otevřenými otvory	Mírně oválné na šířku 5-6cm široké 4-5cm vysoké V chodbách jsou kořeny rostlin Četné rozvětvené boční chodby, mnohé jsou slepé
Délka chodeb	25 metrů	Systémy chodeb jsou vzájemně propojené	100 metrů a více
Výstupní otvor	U otvorů nakousané rostliny Po otevření jsou do 6 hodin ucpány	Velké množství otvorů, u nich rozmělněné zbytky listů a stonků	U otvorů nejsou žádné nakousané rostliny Po otevření chodby bývá i několik dní neuzavřena
Hromádky zeminy	Protáhlé, ploché Mimo ústí chodby Vlevo, nebo vpravo od chodby Hrudovitá struktura	Roztroušená zemina u vchodů	Veliké, kruhové, rovnoměrně navršené od ústí chodby Nad hlavní chodbou Jemnější půdní struktura
Nadzvednutí půdy za sněhu	Přímý průběh Délka několik metrů V půdě jsou části rostlin	Chodby bezprostředně pod sněhem	Rozličný tvar, vidlicovitě rozvětvené Půda bez rostlin a kořenů
Životní prostor	Vlhké půdy, příkopy, břehy potoků, svahy, louky, listnaté a smíšené lesy, zahrady, ovocné sady, vinohrady	Polovlhké až suché pastviny, listnaté lesy, zahrady a parky	Polovlhké až suché pastviny, listnaté lesy, zahrady a parky
Potrava	Býložravec – kořeny rostlin, stromů, zeleniny	Zelené části rostlin, semena, kořeny	Hmyzožravec – červy, hmyz, larvy, kukly i hlemýždi
Rozmnožování	3-5 vrhů ročně po 5 mláďatech	10-15 vrhů ročně po 4-8 mláďatech	1-2 vrhy po 3-5 mláďatech
Likvidace	Mauki - směsí oxidu uhličitého a uhelnatého bez omezení	Mauki - směsí oxidu uhličitého a uhelnatého bez omezení	Mauki - směsí oxidu uhličitého a uhelnatého jen v případě vzniku škod